Wuwejův zápisník

Amartya Sen: Etika a ekonomie

20.02.2008 22:04, Wu | knihy | filozofie | ekonomie | komentáře -

obálka knihy Amartya Sen: Etika a ekonomieNa první pohled příliš nesouvisející obory, etika a ekonomie, mají mnohé společné a měly by těžit jeden od druhého. Oba se totiž zabývají skutečnými lidmi - a je nelogické ignorovat jeden nebo druhý rozměr života. Každý z nás si přece někdy klade otázku jak by měl žít. A za co.

Podíváme-li se, nač je v publikacích o moderní ekonomii kladen důraz, lze si jen těžko nevšimnout absence hlubší normativní analýzy a ignorování vlivu etických úvah při popisu skutečného lidského chování.“ (str. 18)

Místo toho redukuje většina teorií člověka na racionálně konající věc. Racionalita je chápána buď jako vnitřní konzistence volby, nebo jako maximalizace vlastního zájmu. Vnitřní konzistence ale nestačí - vždyť když budu dělat pokaždé opak toho, co by vedlo k vyššímu výskytu věcí po nichž toužím, bude to také konzistentní chování. A maximalizace vlastního zájmu trpí zase jinými problémy. Například když se dokazuje, že cokoliv jiného než maximalizace vlastního zájmu je nutně iracionální. Nebo když se tvrdí, že člověk ekonomický je nejlepší aproximace lidského chování.

Je důležité rozlišovat mezi dvěma různými otázkami, které se týkají problému chování motivovaného vlastním zájmem. Zaprvé je to otázka, zda se skutečné lidské chování řídí výhradně vlastním zájmem. Druhá otázka pak zní: Kdyby se lidé řídili výhradně vlastním zájmem, dosáhli by opravdu určitých předpokládaných úspěchů, například některého typu efektivnosti?“ (Str. 27)

Často se argumentuje Adamem Smithem, ale dokonce ani on nic takového netvrdil, analyzoval i city a chování a etický rozměr problematiky nepodceňoval. Problematických zjednodušení je spousta, třeba Paretova optimalita - užitek jednoho člověka se již nemůže zvýšit, aniž by se tím snížil užitek jiného - existuje i v případě, že je část lidí extrémně bohatá a část extrémně chudá (chudí nemohou zbohatnout, aniž by se tím omezil luxus bohatých).

Amartya Sen se dále soustředí na rozdílnost blahobytu, užitku, agenturní princip („Odstraníme-li však omezení vyplývající z motivace výhradně vlastním zájmem, lze uznat jako neoddiskutovatelný fakt, že jednotlivec může jakožto agent sledovat cíle, které nesouvisí - nebo alespoň ne zcela - s jeho blahobytem.“, str. 40), na jejich vzájemnou závislost. A co teprve takové věci jako subjektivní význam svobody, práv, ohledy na zájmy ostatních, hodnocení úspěšnosti...

... setrváme-li u úzce pojatého a nepravděpodobného předpokladu chování motivovaného pouze vlastním zájmem, dovede nás tato 'zkratka' na místo zcela odlišné od toho, kam jsme chtěli dojít. Cílem je chápat, vysvětlovat a předpovídat lidské chování tak, aby bylo možné ekonomické vztahy úspěšně studovat a využívat pro popis, prognózu a politiku. Těžko lze na základě prediktivní užitečnosti ospravedlnit postup, při kterém abstrahujeme od motivačních a hodnotících faktorů odlišných od vlastního zájmu, a rovněž jeho empirická podpora je pochybná. Tato cesta se nezdá být dobrým způsobem, jak vyřešit náš problém.“ (Str. 67)

Kniha mi skutečně přišla vhod, vzhledem k tomu, čím se v seriálu "Trh a konkurence" zabývám, a hlavně upozornila, že skuteční ekonomové (Nobelova cena za ekonomii, 1998) nejsou žádní zaslepenci. Že to, co se propaguje jako správné v médiích či politických programech, je v nejlepším případě drastická redukce.

Nu a kdo si myslí opak, určitě ocení kritiku od Radima Brázdy.

12345
1203541440000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online