Každý člověk se někdy dostane do situace, kdy se mu věci začnou hroutit, kdy nic nefunguje tak jako dosud a on se s tím musí poprat, musí se s tím vyrovnat. Vnější příčiny, které to odstartují, mohou být nejrůznější, může to být ztráta zaměstnání, náhlé povýšení, vstup do manželství nebo jeho rozpad, důležitější je ale změna sama.
"Právě tento obtížný proces, kdy opouštíme starou situaci, trpíme nejistotou mezidobí a míříme do nové situace, je tématem této knihy. Čerpá z moderního výzkumu vývoje v dospělosti a předkládá různé pohledy na to, proč k nim dochází právě v dané době. S vědomím, že každé životní období má svůj vlastní rytmus, poskytuje tato kniha nástroje k určení osobní vývojové chronologie. Pomíjí zvláštnosti specifických forem změny a místo toho identifikuje základní proces životní změny, přičemž vysvětluje jeho typický dopad na práci a vztahy. Konečně také předkládá konkrétní způsoby, jak se lidé mohou konstruktivně vypořádat s obdobím změn ve svém životě." (str. 7)
Především je třeba důkladně se v procesu změny zorientovat. V tom by mohl pomoci Bridgesův kontrolní seznam (str. 64):
- Nespěchejte.
- Vytvořte si dočasné struktury.
- Nedělejte nic jen proto, abyste něco dělali.
- Rozpoznejte, proč se necítíte ve své kůži.
- Pečujte o sebe drobnými způsoby.
- Prozkoumejte opačnou stránku změny.
- Najděte si někoho, s kým budete moci mluvit.
- Zjistěte, co ve vašem životě čeká na svou příležitost.
- Využijte daného procesu změny jako hnací síly k tomu, abyste se naučili něco nového.
- Uvědomte si, že proces změny má svou typickou formu.
Něco skončí, následuje období prázdnoty, bezvládí, přechodové zóny. V ní dochází - nebo by docházet mělo - ke změnám duše člověka, aby byl připraven na nový život poté, co ze zóny vyjde. Tradiční společnosti měly své mechanismy a rituály, jak takového jedince významnými změnami provést.
Dnes? Snaha opravit porouchaný stroj, získat kouzelnou pilulku a fungovat tak jako dřív. Naneštěstí mechanistický přístup je k léčení duše nepoužitelný (ostatně ani k léčení těla se příliš nehodí). Pokusy naroubovat kmenové rituály na dnešního člověka také nepomohou, to prostě nejde.
Všechny konce mají nějkteré společné vlastnosti a činnosti (názvy kapitol v části "Konce"):
- Odchod do ústraní
- Ztráta totožnosti
- Rozčarování
- Ztráta orientace
- Prožitek konce
Pro neutrální, přechodovu zónu autor radí především naplno využít vše, co toto období přináší (str. 97):
- Najděte si čas a místo, kde můžete být pravidelně o samotě
- Začněte si zapisovat své prožitky v neutrální zóně.
- Využijte této přestávky v běhu vašeho života k napsání vlastního životopisu.
- Využijte této příležitosti k poznání toho, co doopravdy chcete.
- Vyhraďte si několik dnů na to, abyste mohli absolvovat svou valstní cestu přechodu.
A pak je tu konečně nový začátek. "Až neutrální zóna vykoná své, vrátíte se zpátky. Ze společenského hlediska to znamená, že se izolovaný člověk vrací ze stavu nezúčastněnosti a samoty, aby proměňující vhled a představu uvedl v život a dal jim reálnou podobu. Tento návrat se může projevit například novými závazky doma a v práci: člověk je opět na svém místě, poté co byl nějaký čas 'někde jinde'. Stejně tak nás tento návrat může uvést do nových vztahů nebo plánů. Tak či onak dochází k nahrazování starých závazků, které byly předchozím odloučením zpřetrhány." (str. 119)
Vynikající kniha. Průvodce pro ty, jejichž společnost už není tradiční, kterým žádní zkušení zasvěcovatelé nepomohou projít životními změnami. Průvodce pro nás všechny.
