Wuwejův zápisník

Ohiyesa: Duše Indiána

09.09.2007 19:19, Wu | knihy | komentáře -

obálka knihy Ohiyesa: Duše IndiánaRoku 1862 povstali Indiáni proti vládě USA, která zdržovala dodávky potravin a platby za obsazenou půdu. Povstali a byli potlačeni, třicet osm lidí bylo popraveno, více než tisíc odvezeno do trestnic a zajateckých táborů. Jedním z nich byli i Mnoho Blesků, otec malého, tehdy čtyřletého Ohiyesy. Patřil ke kmeni Santí, národ Dakotů či Siouxů. Malého chlapce vychovával v tradičním duchu jeho strýc.

Jednoho dne při lovu spatřil, jak proti němu kráčí Indián v šatech bílých lidí. Byl to jeho otec, který přežil zajatecký tábor a který se vrátil, aby vyhledal svého syna. Ve svém zajetí poznal Mnoho Blesků moc evropské kultury a pochopil, že v jejím rámci nemůže indiánský způsob života přežít. (...) Odešel s Ohiyesou na malou farmu v jihozápadní Dakotě a začal z něho vychovávat nový druh bojovníka. Do bílých škol ho poslal se slovy: 'Je to stejné, jako kdybych tě posílal na tvou první válečnou výpravu. Očekávám, že zvítězíš.'“ (str. 8, úvod Kenta Nerburna)

Jako Charles Alexander Eastman vystudoval lékařskou fakultu Bostonské univerzity, po krátkém působení jako lékař se plně vrhl na problematiku vztahů bílých a Indiánů. Advokát, lékař, poradce prezidentů, člen skautského hnutí, tím vším Ohiyesa byl.

Nikdy nepřestal věřit, že pokud má někdy existovat Amerika s vlastní a upřímnou duší, musí se dvě kultury, které se tak tragicky střetly na půdě amerického kontinentu, nějakým způsobem spojit v jednu. Ačkoliv pochopil, že bílá civilizace je ve své podstatě systémem života založeným na obchodu, stále cítil, že úkolem těch nejlepších lidí, Indiánů i neindiánů, je pomoci najít Americe společnou vizi.“ (str. 11, tamtéž)

Kniha je výbor myšlenek, výbor toho nejlepšího z Ohiyesova díla. Chcete-li se dozvědět, co z vašich vědomostí nabytých četbou Karla Maye je pravda, máte jedinečnou možnost. Ohiyesa se vyjadřuje velmi srozumitelně a popisuje všechny oblasti života Indiánů, vztah k Velkému Mysteriu, výchovu dětí, roli hrdosti a posvátnost cti i změny po příchodu bílých.

Po pětatřicetileté zkušnosti osobně věřím, že něco jako 'křesťanská civilizace' neexistuje. Domnívám se, že křesťanství a moderní civilizace si odporují a jsou spolu neslučitelné a že duch křesťanství a duch našeho pradávného náboženství jsou svou podstatou stejné.“ (str. 73)

Pro přesnost dodávám, že se nejedná o čisté citace Ohiyesy, ale o jeho editorsky zpracované myšlenky. Kent Nerburn vybíral věty z různých zdrojů (rozuměj různých Ohiyesových knih), sestavoval do odstavců, upravoval formualce, vynechával věty apod. Sám píše: „Za normálních okolností bych se takové editorské manipulace obával. Ale Ohiyesa byl básníkem ducha a nikoliv vědcem." (str. 80) "Snažil jsem se vytvořit knihu, která byla poctivá k Ohiyesovi, působivá pro čtenáře a přiměřená naší době.“ (str. 81)

Pěkná stránka o Ohiyesovi je na Wikipedii (en).

12345
1189358340000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online