Wuwejův zápisník

Daniela Hodrová: Perunův den

28.06.2007 20:15, Wu | knihy | komentáře -

obálka knihy Daniela Hodrová: Perunův denDělám to jen velmi výjimečně, abych sáhl do čtenářského deníku po svém starším textu, na blogu jsou aktuálně přečtené knihy (s drobným zpožděním, než na ně přijde řada). Tentokrát ale musím. V Teorii literatury do dlaně, v kapitole o vývoji české literární kritiky jsem se totiž dočetl o Daniele Hodrové a něco se mi vybavilo.

Teď tedy zmíněný text, napsal jsem ho 14.9.2003:


Na záložce se praví, že „... Zatím poslední román Daniely Hodrové je současně zprávou o stavu světa na konci druhého tisíciletí i alchymií, která uvnitř moderní doby odhaluje prastará magická tajemství. Napínavý děj knihy tvoří zdánlivě obyčejné a přehledné příběhy čtyř mladých žen, bývalých spolužaček, se symbolickými jmény - Marková, Matoušková, Lukášová, Janů. Jejich životy se v určitém okamžiku začnou vzájemně ovlivňovat a prostupovat, jako by dívky náhle vstoupily do zvláštních, osudových souvislostí. Účinkující postavy splývají, v životních příbězích ztrácejí význam obvyklé časové a kauzální spojitosti a do popředí naopak vystupují vztahy nové, mystické. Podivný vůdce sekty, kazatel nové Zvěsti; Nic, Každý - pouliční žakéři hrající na Václavském náměstí středověkou frašku, Ďábel, Kejklíř... Skutečností prolíná tajuplná symbolika arkánů karetní hry, starých legend a mýtů i moderní víry v Lásku, která zvítězí nad lží a nenávistí...
V příběhu tak jako v mýtu erotika a smrt úzce souvisejí. Kouzlo i hloubku prózy Daniely Hodrové navíc umocňuje přítomnost tajemství smyslu bytí a možnosti vykoupení.

No ano, s textem na záložce, ačkoliv poněkud přitaženým za vlasy, se dá souhlasit.

Kniha je opravdu plná symboliky. Možná až přeplněná, najdeme tam snad vše, od kabaly, tarotu, Ďábla, bláznovství, přes evangelisty, zmínku o bardu a tibetské knize mrtvých až po čarodějnice a vymýtání zlých duchů.

Do popředí opravdu vystupují zvláštní, mystické vztahy a kauzalita ustupuje do pozadí. Jenže celé dílo je takové nějaké snově rozplizlé. Dějová linka je dost nevýrazná, děj se táhne, střídají se velmi snové obrazy s obrazy jen o něco méně snovými.

Kdo chce, může se zanořit do libovolné hloubky a hledat souvislosti, které tam autorka nastražila. Doktor Vymětal, který zkusí na bláznivou Matouškovou text vymýtání ďábla. Souvislost evangelistů s životem hlavních hrdinek mi unikla, ale určitě tam taky bude. Chci říct, že to vypadá spíš jako rébus, než kniha.

Jako by autorka chtěla napsat něco opravdu odlišného, něco opravdu hlubokého, co na ostatní literární kritiky zapůsobí. Jenže na úkor knihy.

Věřil bych tomu, kdyby mi někdo tvrdil, že autorka napsala práci "jak psát mystický román" a tohle byl výsledek použití té práce. Všechno je v pořádku, ale kniha není dobrá.


Konec vloženého textu. A pozor - ona Daniela Hodrová tu práci opravdu napsala! Jmenuje se Román zasvěcení a vyšla roku 1993, tedy rok před Perunovým dnem. Není to sice přímo návod na psaní, je to teorie iniciačního románu, každopádně souvislost je zřetelná.

12345
1183054500000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online