Wuwejův zápisník

Benjamin Kuras: Slepování střepů

18.06.2007 18:24, Wu | knihy | komentáře -

obálka knihy Benjamin Kuras: Slepování střepůSlepování střepů aneb Komenského návrat. Benjamin Kuras se protentokrát rozhodl seznámit veřejnost s dílem Jana Amose Komenského. Počin je to chvályhodný, protože obecné povědomí má tendenci redukovat Komenského na dvě zprofanovaná slova "Učitel národů", aniž bychom si jen rámcově uvědomovali rozsah a dosah jeho myšlenek.

Češi si bez velkého přehánění mohou troufnout říci, že jsou původními autory jak protestantismu, tak konzervatismu. Protestantskou revoluci osvobozování jednotlivce a lidského ducha od totalitních dogmat a mocenské korupce odstartovali Husem, filozofii politického konzervatismu předali Evropě rukama Komenského. Že si přitom nedokázali uchovat ani jedno, ani druhé a museli místo toho zažít na vlastní kůži všechny totalitní tyranie, které si Evropa dokázala vymyslet, je zřejmě jejich národním údělem. Jako by jejich posláním bylo fungovat jako laboratoř zkoumající, kolik tyranie dokáže svobodymilovný lidský duch prožít a přežít.“ (str. 33)

Knihu bych rozdělil do dvou částí - první, o Komenském samotném, je vynikající.

Třeba kapitola, snažící se navodit dobu, ve které Komenský žil a pracoval: „Evropská dramatická literatura stoupá na vrchol svého umění Shakespearem, Jonsonem, Dekkerem, Middletonem, Lope de Vegou a Tirsem de Molinou. V koncertních sálech evropské šlechty znejí madrigaly Monteverdiho, Banchieriho a Vecchiho. Na stěny zámků a paláců se zavěšují čerstvé obrazy Carvaggiovy, El Grecovy, Rubensovy a Brueghelovy. Do knihoven se zakládají první romány Cervantesovy. Studenti filozofie čerpají povzbuzení a nové naděje z optimistických utopií inkvizicí mučeného Tommasa Campanelly a závidí Francisu Baconovi anglickou svobodu, v níž může publikovat výzvy, že poznávání a interpretace faktů a zákonů se musí řídit zkoumáním, experimentováním a hmatatelnými důkazy, i kdyby odporovaly zavedeným doktrínám a autoritám. Nejkrásnější domy v Anglii staví Inigo Jones. A v Atlantiku olupuje Španěly zasloužilý protestantský pirát sir Walter Raleigh. To jsou Komenského současníci o generaci starší.“ (str.42)

Analýza (možná) imaginární sítě Bratrstva růžového kříže, jejích členů a Komenského kontaktů s nimi dává velmi dobrý smysl. Vysvětluje podporu, která se Janu Amosovi při psaní dostává.

Zato stručný rozbor Komenského pansofie ("Obecná porada o nápravě věcí lidských") je i přes vydatnou snahu a veškeré Kurasovy schopnosti zaujmout trochu... nuda. Je tam totiž strašně moc trojvýčtů. Když Komenský cokoliv analyzuje, vybírá a popisuje tři příčiny, tři důvody, tři postupy, tři cíle, tři cesty...

Samozřejmě obsahuje také spoustu vynikajících postřehů („Lépe opominout sto věcí, které bylo třeba říci, než pronést jedinou, o které se mělo mlčet.“ str. 101), ale celek se dá číst špatně. Možná dlouhodobě studovat, komentovat, polemizovat, jenže ...

Nakonec tedy budu i nadále Komenského obdivovat pro jeho Labyrint světa, nikoliv pro pansofii. Mimochodem, je zajímavé, jak přicházejí témata ve vlnách - ledva jsem dočetl tuto knihu, na internetu jsem se dozvěděl o knize Zdenka a Drahomíry Kožmínových, o Zvětšeninách z Komenského. Možná se na ni také podívám.

12345
1182183840000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online