Wuwejův zápisník

Kolektiv autorů: Umwelt - koncepce žitého světa Jakoba von Uexkülla

07.01.2007 16:01, Wu | knihy | komentáře -

Kolektiv autorů: Umwelt - koncepce žitého světa Jakoba von UexküllaKniha je sborník prací, vydaný na katedře filosofie a dějin přírodních věd PřF UK a zabývá se - kdo by to řekl - umweltem v pojetí Jakoba von Uexkülla. Uexküll (18646-1944) pocházel z Estonska, vystudoval zoologii, poté žil a pracoval v Heidelbergu. Věnoval se fyziologii a smyslovému vnímání organismů, což ho později vedlo k formulování koncepce žitého světa.

Sborník přirozeně začíná textem Nauka o významu samotného Uexkülla. Každé zvíře je podle něj vázáno na určitý obývaný svět, jehož hranice patří k předmětům zkoumání ekologů. Jenže namísto předmětů, s nimiž přichází do styku, dává Uexküll na první místo význam, předmět je jen nositel významu. Je to logické, když leží kámen na zemi, neznamená pro psa nic, když ho po něm hodíte, kámen se nijak nezměnil, ale pro psa dostal jiný význam. Umwelt je jakýsi výběr, osobní žitý svět, v němž figurují významy. „každá komponenta organického nebo anorganického předmětu, jakmile v roli nositele významu vstoupí na životní jeviště nějakého zvířecího subjektu, je spojena s určitým 'komplementem' - nazvěme to tak - v těle subjektu, který slouží jako zhodnocovatel významu.“ (str. 19)

Dále se popisuje zhodnocení významu, vzájemné ovlivnění více umweltů, zabředává i do "původních partitur" a "pravzorů": „Pavučina je zhodnocovatelem významu, který odpovídá nositeli významu 'kořist' v pavoukově umweltu.“ ... „Pavouk tedy svojí sítí načrtává velice rafinovaný obraz mouchy. Ale tohle přece pavouk vůbec nedělá! Svou síť tká dřív, než se vůbec setkal se skutečnou mouchou. Síť tedy nemůže být odrazem skutečné mouchy; představuje výřez pravzoru (Urbild) mouchy, který vůbec není fyzicky přítomen.“ (str. 31) „A já nyní tvrdím, že prvotní partitura mouchy (kterou lze označit i jako její pravzor) působí na prvotní partituru pavouka tak, že síť, kterou tká, můžeme nazvat 'mouchovitou'“ (str. 32). Nedala by se původní partitura ztotožnit s morfickými reznancemi Ruperta Sheldrakea?

Nauka o skladbě přírody studuje nositele a zhodnocovatele významu, hledá společnou významovou zákonitost a používá jako metaforu hudební kontrapunkt. Ještě nějaké citáty z Uexkülova shrnutí:

Ze všech věcí, které v okolí klíštěte objevujeme my, z vůní a barevných květin, šumícího listí a zpívajících ptáků, nevstoupí do umweltu klíštěte vůbec nic.“ (str. 64)

Životní činnost zvířecího subjektu jakožto příjemce významu spočívá ve vnímání a působení. Vnímá se pomocí smyslových orgánů, které slouží k tomu, aby třídily podněty přicházející ze všech stran, nepotřebné odstínily a ty, které slouží tělu, měnily na nervové vzruchy, jež pak v centru rozezní živou zvonkohru mozkových buněk. Příslušné osobní tóny slouží jako vnímané příznaky vnějšího dění. Podle toho, zda jsou to příznaky sluchové, zrakové, čichové atd., jsou vtiskovány jako adekvátně vnímané znaky příslušnému zdroji podnětů.“ (str. 65)

Jak je možné, že dvě věci tak různého původu, jako je např. čmelák a květ hledíku, jsou stavěny tak, že do sebe ve všech jednotlivostech zapadají? Zjevně tak, že se obě utvářecí melodie navzájem ovlivňují - že melodie hledíku zasahuje jako motiv do melodie čmeláka a naopak.“ (str. 65)

Druhý příspěvek se jmenuje Teoretické důsledky Uexküllovy nauky o významu a možnosti její reinterpretace a Alice Kliková v něm dělá přesně to, co název napovídá. V první části dokončuje úvahy do důsledku, upozorňuje, že ač se Uexküll snažil vše založit na zkušenosti, přesto nauku o živém implicitně zakládá na metafyzickém pojmu Cogito, dále pak co s sebou nese vnitřní paradox jeho koncepce (okolí, z něhož organismus vybírá svůj umwelt, není univerzální objektivní hmotný podklad, ale umwelt člověka). Druhá polovina mi už unikala, řešilo se v ní garantování lidského světa, setkávání se s věcmi, transcendence, asi by to chtělo hlubší studium.

Pokračuje Anton Markoš krátkou esejí Mezi zvonkohrou a improvizací, inteligentním designem a evolucí, kde upozorňuje na odmítání Darwinovy nauky, na patřičnost či nepatřičnost přirovnání interakcí umweltů k orchestru a partiturám. Trochu mi chybí jasný závěr, ale možná jsem ho jen nepostřehl.

Světy a mezisvěty Petra Kouby (pdf) sledují, jak „se moderní filozofické myšlení vyrovnává s biologickou koncepcí Jakoba von Uexkülla“ (str. 107). Heidegger a schopnost člověka ze světa vykročit, Deleuze a Guattari a teritorium jako otevřený, dynamický systém...

Marco Stella a Karel Kleisner přidávají studii Odvrácená strana umweltu aneb o čem se (ne)mluví, kde popisují nakolik byl pojem umwelt přejímán nacismem, zneužíván v teorii o rasách a kombinován s ostatními nacistickými nesmysly.

Günther Witzany přináší text Živá příroda jako globální komunikační společenství, který je opravdu hodně zajímavý. Věnuje se více biologii než filozofii a vůbec to není na škodu - dozvěděl jsem se spoustu věcí o moderních výzkumech.

Poslední úvaha K hudební teorii přírody Jana Havlíčka je zajímavá především tím, že vůbec nepoznávám co tím autor vlastně chtěl říct. Ale řekl to poeticky až básnicky: „Vzájemným provázáním rovin prostupujících celou jejich tvorbou vytvářejí plavidlo, jež je obrazem samotného myšlení. Vor, s jehož pomocí čelí hlubinám chaosu na straně jedné a mělčinám mínění na straně druhé.“ (o díle Deleuze a Guattariho, str. 190). „Ritornely složené z punktů a kontrapunktů vytvářejících melodické složeniny uvnitř teritoria a deteritorializujících se na rovině symfonické kompozice. Dům a Universum, vnitřní a vnější počitek. Počitky, to jest percepty a afekty, však nejsou ani percepcemi, ani afekcemi. Jsou to bytosti, jež se uchovávají samy v sobě a zůstávají nezávislé na stavu těch, kdo je zakoušejí, stejně tak jako vždy přesahují sílu těch, kdo je podstupují.“ (str. 191)

Publikace je to velmi zajímavá, o umweltu jsem nevědel vůbec nic a takřka každý příspěvek přinášel nové pohledy na problematiku. Jistě to není čtení pro každého, ale zajímá-li vás filozofie a/nebo přírodní vědy, zkuste.

12345
1168182060000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online