Wuwejův zápisník

Karel Kryl: Ostrov pokladů

03.04.2006 22:44, Wu | knihy | komentáře -

Ostrov pokladůPísně Karla Kryla mě provázejí téměř celý život, alespoň od doby, kdy jsem začal brát rozum. Tehdy se listopad potáhl sametem, vřel revoluční kvas a vzduchem zněl Bratříček. Ale už předtím jsem si z letních táborů přivezl Anděla.

Postupně jsem se dostával k dalším albům a písním a obdivoval Krylův talent, rozhled a neotřesitelné vidění reality. Také lásku k vlasti...

Ostrov pokladů je výběr textů; chronologicky sestavené písně, básně a krátké glosy. Když budete pozorní, objevíte odraz tehdejších událostí a můžete knihu číst jako svérázné dějiny.

"Tak vás tu máme bratři
z krve Kainovy
Poslové noci která
do zad bodá dýku
Tak vás tu máme bratři
vnuci Stalinovi
Však ne tak jako včera
Dnes už bez šeříků
Však díky za železné
holubičky míru
..."
(Bratři)

Aneb okupace v roce 1968. Poté Kryl odchází do emigrace.

"Pryč odtud jít
s tou karavanou mraků
kde tichej dům
a pušky rezavý
Orat a sít
od rána do soumraku
a nechat zapomenout
srdce bolavý"
(Karavana mraků)

Asi si neumíme představit smutek a vykořeněnost člověka, který nesmí do své vlasti, ať ji miluje sebevíc. Je následující citace obrazem desátého výročí srpna 1968? Nebo deset let v exilu?

"Trs trnů tesá Té
a tyran tleská z trůnu.
Je jaro desáté,
jež voní po ocúnu.
Plyš prachu píše po zdech
písmena šedivá.
Ne píseň. Pouhý povzdech,
který se nezpívá"
(Jaro desáté)

"Jak léta jdou - a hroby přibývají
počítám vrásky vryté do pleti.
Koleje běží, běží za tramvají
jak dálka - sladkohořké prokletí."
(Dopisy)

V září 1989 Maďarsko otevřelo své hranice s Rakouskem. Pamatuji si, jak jsme v televizi sledovali tisíce východních Němců, kteří přes Československo odcházeli, obléhali západoněmecké ambasády a svá auta nechávali odstavená na ulicích:

"neb Sasík, Prajz i Branibor
už dávno přestal střádat do prasátek.
Už nechce platit hradu hry:
přes Čechy vytáh na Uhry -
tam na Dunaji nalodil se na vor
a proti proudu pádluje"
(Braniboři v Čechách)

A pak to padlo i u nás. Kryl se po dlouhých 22 letech konečně může vrátit a prožívá revoluci. Jeho písně se zpívají na shromážděních. Byl šťastný? Určitě. Jenže až příliš brzo se všechno začalo kazit:

"Nevěř Vašku na proslovy!
Mnohý příklad známe,
že pán padne - a pán nový
zaměstná své známé"

"Je jaro. Větry vanou
od jihu do cely.
Sbohem či nashledanou,
obecné veselí?
Jsou stromy plné mízy -
a někdo jiný sklízí
to co jsme zaseli,
to co jsme zaseli."
(Sametové jaro)

"Ze sametové revoluce
zbyl vpravo mozek - vlevo ruce
Lid slaví nové svaté
a z milionu líných kmánů
dva miliony partyzánů
...
jiní už hrabou - rovni strace,
vědouce - vzhledem na lustrace -
že pod lustrem je šero."
(Monology)

Rozdělení republiky a panovnický přístup Hradu Kryl nesl velmi těžko:

"Mocnář zas hostí Otu Šika.
Též hodlá řečnit v Iráku
a nevadí mu, což je klika,
že se mu půlí republika
a že má svinčík v baráku
Kraluje, řeční, panovničí
a radí v lánských traktátech
..."

A bylo hůř.

"Demokracie rozkvétá,
byť s kosmetickou vadou.
Ti kteří kradli po léta,
dnes dvojnásobně kradou,
ti kdo nás léta týrali,
nás vyhazují z práce-
a z těch, kdo pravdu zpívali,
dnes nadělali zrádce."

3.3.1994 v Mnichově Karel Kryl umírá na srdeční infarkt. Zbývá poděkovat, za dílo, za život, za vše, co pro svou vlast udělal.

"Děkuji
děkuji za slabost
jež pokoře mě učí
pokoře
pokoře pro radost
pokoře bez područí
děkuji
..."
(Děkuji)

12345
1144097040000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online