Mám moc rád japonské zahrady, obdivuji jak nádherně dokáží využít sebemenší prostor a vyvolat iluzi neporušené přírody. Jak působivá je prostota zenových zahrad, "náhodně" seskupených kamenů, obklopených mechovými polštáři, tonoucích ve štěrkovém moři. Nebo suché řeky, není tam ani kapka vody, přesto člověk téměř slyší zurčení a šplouchání ... Jen si sednout s šálkem čaje, pustit myšlenky, ať se rozplynou a dívat se.
A když se žádná japonská zahrada v okolí nevyskytuje, pořád je tu zmíněná publikace. Najdete v ní takřka výhradně fotografie z 80 nejkrásnějších japonských zahrad. Doplňuje je pouze krátký komentář - kde zahrada leží, kdo ji založil, v kterém období, popř. upozornění na zvláštnosti a zajímavosti.
Jistě, posezení na rohoži to nenahradí, ale i tak nad fotografiemi pocítíte dotek zahradní atmosféry. Možná se pak vyrazíte podívat i do volně přístupné ukázkové zahrady v japonském stylu, kterou autoři knihy vytvořili v Chrustenicích (na půli cesty mezi Prahou a Berounem). Já tedy určitě. Podrobnosti viz. www.ginkgo-zahrada.com.
