Fíha, to byl zážitek! O filmu jsem věděl akorat to, že získal pět Oskarů a natočil ho Miloš Forman. Netušil jsem, že je to taková síla. Musel jsem to dost dlouho rozdýchávat. Do otřesného prostředí psychiatrické léčebny, kde vládne despotická hlavní sestra s milým výrazem a ledovým chováním, přichází lehkomyslný, poměrně normální mladík McMurphy. Blázinec považuje za dobrou příležitost jak se vyhnout pracovnímu táboru, ale brzo poznává, že je to úplně jinak. Bouří se proti ústavnímu režimu, vědomě i nevědomky vytváří chaos, chvílemi vítězí, ale válku vyhrát nemůže. Naráží na skutečné bláznovství v okolí a nepřekonatelná pravidla.

Nevyhnutelně končí zničený léky a elektrošoky, a i když "probudil" Náčelníka, sám už se neprobudí. Zůstává spousta otázek a žádné odpovědi. Má revolta smysl, když skončí takhle? Kdo byl větší blázen, personál nebo chovanci? Snáší-li kukačka vejce do cizích hnízd, kdo končí v tom jejím? Jsme bezmocní proti mašinérii? A unikl náčelník ze skutečné i duševní pasti?

Mistrovský film, herecký koncert a nezapomenutelné scény. Další názory na stránkách Česko-Slovenské filmové databáze.