Měl jsem Jiřího Žáčka zafixovaného jako autora říkadel, hříček a básniček, určených především dětem. Sbírka Obejmi mě - výbor milostné poezie - mě přesvědčila, že tomu tak není. Básně se těžko posuzují, a tak pouze napíšu, že se mi sbírka líbí, a přidám dvě ukázky.
Z básně Noční představení
Striptérky z oken internátu,
mé první lásky,
kde jste teď?
Našly jste pro své děti tátu?
A ještě máte pružnou pleť?
...
Píseň o jarní inkvizici
Můj bože ještě dovedu
žasnout když rozvlní své boky
když tančí městem kupředu
jdou na trh na trh na otroky
Jsou vytepané ze zlata
zapomenutých historií
pod víčky tají dramata
dramata která neprožijí
Můj bože ještě dovedu
žasnout když padnou do svých pastí
když mění lásku ve vědu
v umění tančit nad propastí
Protančí léty ke hrobu
ale než zmizí v nepaměti
odlijí svoji podobu
v kadlubech tváří příštích dětí
