Nutnost pro kohokoliv, kdo myslí programování vážně. Praxe velmi brzo naučí, že softwarové projekty jsou jeden velký zmatek a problémy, a právě tahle kniha popisuje možné cesty jak z toho ven. Nejprve probírá metodiky a životní cykly klasické, jako např. vodopád, spirála nebo RUP. Následují metodiky agilní, tedy takové, které jsou přímo navrženy pro maximální rychlost vývoje, měnící se zadání a nespokojené zákazníky.

Osobní vsuvka - nikdy jsem nebyl zastáncem rozsáhlých analýz. Navrhnout architekturu, celkový rámec, to ano; ale podrobně rozpitvat vše do detailu v analýze, a pak už to "jenom naprogramovat", tomu jsem nikdy nevěřil. A zkušenosti mi vesměs potvrdily, že takovou analýzu snadno rozbije drobný implementační detail. Proto agilní metodiky považuji za správný směr.

Obzvlášť zajímavé mi připadají:

• Extrémní programování - dnes už klasika agilních metodik. Extrémní proto, že vše co je dobré pro vývoj dotahuje do extrému. Je dobré průběžně testovat? Budeme testovat pořád. A tak dále. Pěkný popis extrémního programování v češtině, v angličtině.
• Test driven development - programování řízené testy, nejprve se napíše testovací kód, teprve pak se píše výkonná třída, knihovna nebo program. Zkušenosti T. Hubálka.
• DSDM a její Timeboxy (pevné časové úseky) a MoSCoW (rozdělení vlastností a jejich implemetace podle priorit).

Recenzi knihy od Leoše Literáka najdete na abclinuxu.cz.