Devítiletý chlapec je téměř vždy šarmantnější, ochotnější pomoci, sdílnější, zajímavější, čestnější a "partnerštější" než třicetipětiletý muž.

Co je to muž? Netušíme. Neboť žádný z nich dosud neměl šanci se v muže svobodně rozvinout. Blahobytně žijící společnost by si snad mohla dovolit luxus a nechat dospět alespoň několik z nezmrzačených exemplářů k uspokojení naší zvědavosti.

Autorky podrobně dokumentují své hledání odpovědí na výsledcích rozhovorů, dotazníků mezi dětmi i dospělými i pomocí svých zkušeností s výchovou dětí vlastních:

• Setkaly jsme se s otci, kteří často, především vůči svým synům, uplatňovali záhadnou tvrdost...
• všímaly jsme si, jak ... v mateřských školkách ... nevědomě, často až neviditelně zasahovali do vývoje dětí ... ve skutečnosti děti naváděli do starých kolejí
• Konvence je mocná, ale největší překážkou změn je v tomto případě strach žen. Maji strach z protažených obličejů tchyní a možného pohrdání ze stran ostatních matek ... mají strach, že negativně ovlivní vztah mezi synem a otcem (i když mu otec násilím a urážkami škodí), mají strach, že pokud se jejich syn odchýlí od schématu, nebude v životě úspěšný ...

Mladí muži představují okénko do jiného možného světa a my, jejich matky, se musíme postarat, aby se zase nezavřelo.

Velmi zajímavá kniha a oproti podobným je velmi příjemně napsaná - smířlivě, s pochopením a bez odsuzování.